O obci

Naše obec leží 15 km severozápadně od Jindřichova Hradce na Deštěnském potoce v nadmořské výšce 570 m. v současnosti zde trvale žije 153 obyvatel. 

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255. Byl jí záznam pana Vítka z Jindřichova Hradce v latinské listině sepsané dne 1. prosince téhož roku s Řádem německých rytířů při výměně dvou oujezdů - Strmilov a Děbolín - za 10 lánů u vsi Světce. Oujezd byl panský statek s několika domy poddaných. Tou dobou byl v činnosti mlýn, který byl poháněn vodou z hluboké nádrže pod kovárnou čp. 15. Mlýn sousedil s Mikšovou hospodou čp. 15. Tato dvě popisná čísla tvořila v roce 1255 nejstarší část Světců, celkem tvořilo obec Světce 10 selských domů. Dříve byl na Světeckém potoce (dnes Dírenský potok) brod - jediné překročitelné místo v rozsáhlé močálovité krajině. Tudy přes Světce vedla starodávná stezka mezi hrady jižních Čech, z Jindřichova Hradce na Chýnov (vznikl roku 983), Choustník (1282) a na Prahu.

Více o historii obce

Zvonička - kaplička

Radětičtí toužili, z dochovalých záznamů, po svém vlastním kostelu nebo aspoň kapli již v polovině 18. století, ale protože nebyly peníze tak se se stavbou zvonice - kaple započalo v květnu roku 1921 a stavba byla ukončena v srpnu téhož roku.

Zvonice je vysoká 11,80 m. Zvon, který vážil 43,5 kg, byl vysvěcen. Roku 1942 byl však odvezen pro německý válečný průmysl. V roce 1946 byl z Tábora dovezen nový zvon, který je na zvonici dodnes.

V roce 2002 byla obnovena původní vnitřní malba zvonice, byla provedena obnova obrazové výzdoby, čtyři svaté obrazy, a byl zrekonstruován oltář, nad nímž visí velký obraz od Bohumila Babáčka z roku 1938, představující Jana Křtitele, který křtí Ježíše Krista stojícího v řece.

Památník                                                                       

Monumentální pomník obětem 1. světové války byl postaven v roce 1924 bochovským stavitelem Ing. Aloisem Pörnerem podle návrhu Oswalda Hofmanna ze Schmiedebergu na osamělém návrší zvaném Velký Bühl.

Jednalo se o největší památník 1. světové války v celých Sudetech. Postaven byl na připomínku 107 padlých občanů Bochova. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 27. července 1924.

Při průvodu z místního náměstí se ozývala střelba ze Zámeckého a Šibeničního vrchu. Průvod provázel hlahol zvonů místního kostela. U  pomníku bylo proneseno mnoho projevů. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války byly jmenné desky po roce 1946  Čechy úmyslně poničeny.

Roku 2006 byl pomník městem Bochov za přispění Evropské unie částkou 1,5 mil Kč obnoven a zpřístupněn cestou od silnice na Toužim. Nově replikované desky položeny na 4 stranách základny pomníku.

Zdechův mlýn

Zdechův mlýn, jinak zvaný také Půlpytlův, je vodní mlýn v obci Světce. První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1255. V průběhu historie se zde vystřídalo množství majitelů a mlýn byl několikrát zcela přestavěn. Nejvýznamnější mlynářské rody byly Zdechů a Půlpytlů, podle nichž dostal objekt název

Voda pro mlýn byla přivedena dlouhým náhonem od Deštenského potoka cca 1,2 km.

Byla zde 2, později 3 celodřevěná vodní kola na vrchní vodu o ∅ 2,7 metru, dvě pro mlýn, jedno pohánělo pilu vedle. V 1. pol. 20. stol. samostatně namontována turbína typu Bánki pro pohon osvětlovacího dynama. Původně zde bylo jedno, později pak dvě obyčejná kamenná mlecí složení. Před rokem 1915 a v letech následných technologie modernizována - osazena starší válcová mlecí stolice a ostatní mlýnské stroje (loupačka, hranolové vysévače, ssavka, reforma, koukolník – trieur, tarár se žejbrem, kapsové dopravníky, pohon doplněn převody a transmisemi).

Mlýn je kompletně dochován se strojní technologií z let 1890 - 1924. Unikátní je zde především válcová mlecí stolice fa J. Hübner a K. Opitz - Pardubice z roku 1890, savka, mlýnská hranice aj.

Nyní je objekt přístupný jako muzeum strojů a mlynářství, zpravidla po dohodě s majitelem.

Historie mlýna

• Zdechův mlýn od r. 1255 až do r. 1486.
• Od roku 1633 do r. 1853 Půlpytlův. Pak mlýn prodán Vojtěchu Pakostovi.
• R. 1685 prodal mlýn Martin Tkadlec Matěji Čejnů z čp. 36.
• V letech 1853 - 1858 byl mlýn Vojtěcha Pakosty z Deštné (otec básníka).
• R. 1858 majitelem František Veselý z Rynárce od Pelhřimova.
• 1859 Jan Málek z Proseče.
• Po r. 1860 - požár mlýna?
• 1879 - 1896 Josef a Kateřina Vondráčkovi.
• 1890 - 1895 František Souhrada. Polovinu prodal Václavu Mikšovi a ten ji přestavěl na hospodu čp. 14.
• 1895 až 1904 Rudolf Houdek z Kamenice.
• 1904 až 1906 Rudolf Šamal s Annou, dcerou J. Nováka z Babína.
• Od r. 1906 mají postupně mlýn Camrdovi.
• Mlýn v 1. čtvrtině 20. století modernizován na válcový strojní, byla zakoupena již starší válcová stolice, jenž nahradila původní mlecí kameny, dále pak loupačka a ostatní mlýnské stroje. Přestavěna byla i pila - osazena katrem místo tzv. jednušky.
• První mlynář z rodu Camrdů zde byl Petr.
• Později, spolu s Karlem zde mlel i jeho bratr Bedřich C., ten se mlynářskému řemeslu věnoval nejvíce, protože Karel provozoval k tomu ještě řemeslo truhlářské.
• Poslední mlynář, Karel Camrda mlel až do r. 1960. Dále mlel ve mlýně v Mnichu a v Samosolech, také pracoval ve sklárně ve Včelničce v expedici skla. Zemřel v r. 1993.
• Pavel C. pak dostal pilu, (zachovaná, dodnes provozuschopná).
• Posledním majitelem mlýna z rodu Camrdů byl Milan, který ho prodal rodině Veverků v r. 2009. Tragicky zahynul 22. června 2010 při nehodě.
• Od r. 2009 je mlýn D. Veverkou citlivě rekonstruován a restaurován pro muzejní účely.
• Po první světové válce měl původní Zdechův mlýn 3 popisná čísla...
  • čp. 37 malá chaloupka u Podrázkých
  • čp. 14 hostinec Václava Mikše, pak Jana Čejny
  • čp. 13 mlýn Petra a Karla Camrdy